sobota 21. října 2017

Maxikarty k emisi Retro doprava

Dne 18. října byla vydána poštovní známka v upraveném tiskovém listu s kupony určenými pro soukromé přítisky.


TL s kupony pro přítisky

Námětem známky je kompozice s historickým vozem Tatra čekajícím na železničním přejezdu při průjezdu historické lokomotivy.





Námětem upraveného tiskového listu a jednotlivých kupónů k datu vydání je dobový motiv letiště, na kterém nalezneme různé „retro“ dopravní prostředky.



ze sbírky Martina Hlavatého

Na maxikarty bylo použito razítko pošty Praha 06 - Masarykovo nádraží s dobovou lokomotivou a razítko pošty Praha 1 v den vydání poštovní známky.
PK

Maxikarty ke známce Půlstoletí s Cimrmanem

Námětem emise Půlstoletí s Cimrmanem je autobusta Járy Cimrmana poničená kloboučníkem Lešnerem, který používal této autobusty jako kopyta k napařování klobouků, čímž z ní setřel její podobu.


Příležitostná poštovní známka vyšla 4. října a byla slavnostně představena 17. října. U této příležitosti bylo připraveno příležitostné poštovní razíko s námětem obrysu autobusty Járy Cimrmana a textem připomínajícím jubilejní 50. výročí založení divadla Járy Cimrmana.

ze sbírky Martina Hlavatého

Jára Cimrman už padesát let baví a inspiruje milióny Čechů. I proto byl zvolen největším Čechem. Jára Cimrman by se však nedočkal svého věhlasu, nebýt objevitelů a badatelů ze souboru Divadla Járy Cimrmana.
Po úspěšné kruhové známce s autoportrétem Jary Cimrmana vychází k jeho významnému jubileu též známka s motivem jeho autobusty.

dvě vlastní kruhové známky z roku 2014 opatřené příležitostným razítkem
k 50. výročí divadla Járy Cimrmana, jejich uvedení si znovu můžete připomenout na odkazu zde

PK

Karel Zeman vystavuje v Jilemnici

Od 6. října vystavuje v Krkonošském muzeu v Jilemnici grafik, medailér, sochař a ilustrátor Karel Zeman.

Brána s pávem - jedna ze známkových emisí,
kterou Karel Zeman navrhl
Výstava s názvem Karel Zeman - grafika, známková tvorba a medaile, kterou pořádá Klub filatelistů 05-41 v Jilemnici společně s Krkonošským muzeem, Městem Jilemnice a Poštovním muzeem v Praze, byla slavnostně zahájena vernisáží v pátek 6. října 2017 v prostorách sálu Krkonošského muzea. V den vernisáže byla v muzeu v provozu poštovní přepážka používající příležitostné razítko
a doporučenou nálepku podle návrhu Karla Zemana.






Součástí slavnostního zahájení byla také autogramiáda Karla Zemana. Kromě autora se vernisáže zúčastnila přibližně desítka výtvarníků a rytců českých poštovních známek.
Výstava potrvá do 12. listopadu. 
PK

Nové známkové emise na maxikartách

Začátek října přinesl ve známkové tvorbě řadu nových emisí. U příležitosti 200. výročí poštovní schránky byla vydána emise s motivem historických poštovních schránek.



Poštovní schránky se začaly v rakouské monarchii používat od roku 1817, kdy bylo nařízeno, aby se od 1. června stal součástí každého poštovního úřadu alespoň jeden exemplář. Od téhož dne totiž musel platit poštovné za vnitrozemské dopisy adresát, takže už nebylo třeba podání u přepážky. Uvnitř poštovních úřadů a stanic se tak rozmísťovaly dřevěné bedničky, kam bylo možné dopisy vhazovat. Brzy se přistoupilo i k jejich zavěšování na budovu poštovní stanice nebo úřadu. Větší rozšíření poštovních schránek nastalo po zavedení poštovních známek, u nás v roce 1850, kterými se korespondence vyplácela. Tehdy začaly být vyvěšovány i v místech vzdálenějších od poštovního úřadu. Po roce 1850 se začaly výhradně zavěšovat venku a musely být tudíž vyrobeny z odolného kovu, opatřeného nátěrem či později smaltem. Od sedmdesátých let 19. století se prosadily schránky jednotného tvaru, barvy a mechaniky v několika velikostních typech. Poštovní schránky z doby první republiky měly modrou barvu, doplněnou červenou a bílou linkou a státním znakem. Barevnost schránek doznala změny po roce 1963, kdy státní barvy nahradila jednotná oranžová a logo spojů.
Další ze známkových emisí je věnována rodině. Motivem je rodina jedoucí na dvojkole.


Rodina je v sociologii definována jako solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí. Další definice vymezují rodinu prostřednictvím jejích funkcí: funkce reprodukční, sociálně ekonomické, kulturně výchovné, sociálně psychologické a emocionální.
Základní rodinu tvoří muž, žena a jejich děti, zatímco rozšířená rodina zahrnuje i další příbuzné (prarodiče, tety, stýce, bratrance, atd.) Vedle monogamního či párového uspořádání rodiny může být i rodina polygamní (obvykle patriarchální), polyandrická, případně neúplná rodina s jedním rodičem.




Další emisí ze 4. října je emise s historickým námětem Boj o českou státnost s motivy navozující dobovou atmosféru. Cesta ke státnosti za světové války 1917 je čtvrtým aršíkem v řadě aršíků věnovaných po 100 letech válečným létům 1914–1918. Na pozadí obrovského válečného konfliktu se začínají sjednocovat názory k poválečnému uspořádání a přiznání vedoucí role zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem.
Na jedné ze známek aršíku autor vyobrazil představitele české státnosti M. R. Štefánika, T. G. Masaryka a Jana Syrového. 



Druhá známka (dole) představuje na pozadí náhled na Manifest českých spisovatelů a v popředí hlavní představitele Jaroslava Kvapila a Aloise Jiráska.



Maxikarty jsou opatřeny denním razítkem pošty Praha 1 v den vydání a pocházejí ze sbírky Martin Hlavatý.
PK

zdroj: cpost.cz

pondělí 25. září 2017

CM Laver Cup

Úvodní ročník Laver Cupu proběhl minulý víkend v Praze. Jedná se o tenisová soutěž dvou šestičlenných mužských týmů, která se koná každoročně od sezóny 2017, vyjma let s probíhající letní olympiádou.


Tomáš Berdych
ze sbírky M. Hlavatého

Inspirací pro vznik střetávání nejlepších hráčů týmu Evropy s tenisty výběru světa se stal formát golfového Ryder Cupu. Pořadatelství třídenní akce je rotující. Soutěž byla pojmenována po australské tenisové legendě Rodu Laverovi, který jako jediný tenista historie vyhrál kalendářní Grand Slam dvakrát, a to v letech 1962 a 1969.
U zrodu exhibičního americko-australsko-švýcarského projektu stál tenista Roger Federer, jehož společnost TEAM8 je hlavním vlastníkem soutěže.
Úvodní ročník proběhl mezi 22.–24. zářím 2017 v pražské O2 areně, dva týdny po grandslamu US Open. Poprvé ve svých kariérách odehráli čtyřhru jako spoluhráči světová jednička Rafael Nadal a dvojka Roger Federer. Tým Evropy zvítězil 15:9 nad výběrem světa. Dějištěm druhého ročníku se pro rok 2018 stal stadion United Center v illinoiském Chicagu.
PK
zdroj: wikipedia.org

CM SČUG Hollar

Ve středu 20. září vyšla příležitostná poštovní známka ke stému výročí Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Námětem známky je podobizna Václava Hollara, který v ruce pomyslně drží logo spolku Hollar.

ze sbírky M. Hlavatého


Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR patří k našim nejstarším a současně nejvýznamnějším uměleckým sdružením. Po celou dobu své existence se významně podílelo na utváření moderní české kultury. Bylo založeno již v roce 1917, ještě před vznikem samostatného československého státu s cílem podpořit rozvoj českého umění, a to volné umělecké grafiky. Do svého názvu přijalo jméno slavného českého rytce Václava Hollara (1607–1677). Iniciátorem vzniku sdružení českých umělců grafiků HOLLAR byl v té době již světově známý grafik T. F. Šimon, k němuž se připojila řada dalších významných českých umělců, jako byli M. Švabinský, V. Preissig, F. Kupka, V. Stretti, Z. Braunerová, F. Bílek, J. Konůpek a další. Mezi jeho předsedy v prvních desetiletích činnosti patřili např. T. F. Šimon, M. Švabinský, V. Stretti, F. Kobliha, L. Šimák a J. Šváb.
PK
zdroj: cpost.cz

185. výročí narození Dra. Miroslava Tyrše

V letošním roce si připomínáme 185. výročí narození Dra. Miroslava Tyrše.


ze sbírky M. Hlavatého

Miroslav Tyrš (17. září 1832 - 8. srpna 1884) byl český národní obrozenec německého původu, kritik, historik umění, estetik, profesor dějin na UK a na ČVUT v Praze, předseda výtvarného odboru Umělecké besedy a člen poroty pro sochařskou výzdobu Národního divadla v Praze.

ze sbírky Zbyška Veselého

Podílel se na založení organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola.


U příležitosti výročí bylo na hlavní poště v Praze používáno příležitostné poštovní razítko s textem "185. výročí narození, Dr. Miroslav Tyrš, spoluzakladatel Sokola, Praha 1" .  V obrazu razítka je portrét Dr. Miroslava Tyrše v sokolském kroji.
PK

zdroj: wikipedia.org

Příležitostné poštovní razítko NULLA DIES SINE LINEA

Jak jsem již informoval v předchozím článku, k vydání vlastních známek z cyklu Antverpy a Poutníci vytvořila Marina Richterová příležitostné poštovní razítko s motivem kostace  a textem NULLA DIES SINE LINEA (Ani den bez řádku...).



Protože se fantazii meze nekladou, vytvořili naši sběratelé s tímto razítkem také maxikarty a pamětní pohlednice se známkami analogickými k poštovnímu razítku.
První, co se logicky nabízelo, bylo vytvořit maxikartu k některé ze známek, které výtvarnice navrhla. Nejlépe se proto hodila poštovní známka Vazba květin z tiskového listu určeného pro přítisky z loňského roku.



Z dalších variant pak přišla vhod výplatní poštovní známka Krása květů - kosatec, právě kvůli analogii s květinou. Tato známka byla ale navržena A. Khunovou v roce 2010. Jedná se proto o pamětní pohlednici.






Za ukázky díky Martinu Hlavatému.
PK

Vlastní známky známkový sešitek - Marina Richterová 1, 2

V čtvrtek 21. září byly vydány první dva vlastní známkové sešitky z tvorby výtvarnice Mariny Richterové.

VZS Marina Richterová 1 - Antverpské období

VZS Marina Richterová 2 - Poutníci

V prodeji byly kromě známek, pamětních listů a obálek dne vydání také v omezeném počtu pohlednice s náměty analogickými k vydaným známkám a maxikarty.
Soudě podle ceny, za které se známky, pohledy a veškeré další filatelistické materiály prodávaly, se cena hotových maxikaret mohla pohybovat mezi 1000 - 2000 korunami za sadu, tedy za 8 maxikaret, přičemž konečnou cenu určovala celá řada faktorů. Jak jsem výše zmiňoval, vlastní známkové sešitky vyšly dva, další čtyři budou následovat... 

VZ ZS 0065 - Marina Richterová - Antverpské období

- Prokletý sonet
- Snídaně pro monsieu F. Bouchera
- Před vernisáží
- Vzpomínka a Antverpy
- Portrét ve Vlámském klobouku
- Divertimenti (hommage á W. A Mozart)
- Sonet pro ticho a čas
- Macbeth

Maxikarty vycházejí na pohlednicích o formátu C5 (162 x 229, tedy formátu přehnuté A4). Známky jsou opatřeny příležitostným poštovním razítkem s vyobrazeným kosatcem a latinským textem "NULLA DIES SINE LINEA" (Ani den bez řádku - tvorby).

Obrazová příloha není zatím kompletní. U obou vlastních známkových sešitků chybí jedna maxikarta, která bude dodatečně doplněna.




VZ ZS 0066 - Marina Richterová 2 - Poutníci

- Elizabeth
- Vánoční kolotoč v Paříži
- Čekání na Ježíška (hommage á p. Bruegeli)
- Šachovnice
- Bonsai
- Poutníci
- Ikarův pád (hommage á p. Bruegeli)
- Melancholie se zlomeným srdcem (hommage á p. Bruegeli)





Za ukázky děkujeme.

PK

Kamínky pomyslné mozaiky československé maximafilie - Razítko pošty Praha 1

Před několika měsíci jsem na blogu uveřejnil článek "Budou další kamínky pomyslné mozaiky československé maximafilie?" s vyobrazením dalších oficiálních československých maxikaret vydaných v roce 1985 Atrií a nejpravděpodobněji určených pro vývoz a propagaci československé filatelie v zahraničí. V článku jsem apeloval na pamětníky, aby poskytli další informace k těmto maxikartám. Na výzvu zareagoval Josef Fronc v aktuálním čísle bulletinu Maximus článkem, jehož plné znění uveřejňuji na blogu...

Razítko pošty Praha 1

Nemám podklady pro to, abych zdokumentoval kompletní historii razítka 110 00 Praha 1 s pořadovým číslem 1, ale pokusím se z dostupných zdrojů získat maximum.



Začnu novodobou historií, tedy rokem 1992, kdy po rozdělení Československa u nás zaniká organizace Pofis a vzniká odbor PostFila. Stručně o PostFile tak, jak je prezentována na stránkách České pošty.



PostFila je specializovaný odbor České pošty, který od roku 1992 stojí u zrodu veškerých aktivit spojených se vznikem a výrobou poštovních cenin a filatelistického zboží a svou obchodní činností volně navazuje na aktivity POFIS v tuzemsku a ARTIA v zahraničí.
PostFila zajišťuje centrální objednávání tisku známek, dopisnic a jiných poštovních cenin a polotovarů pro výrobu filatelistického zboží, zajišťuje centrální skladování a distribuci cenin pro potřeby poštovního provozu, velkoobchodní i maloobchodní prodej českých poštovních známek a filatelistického zboží pro sběratelské účely v tuzemsku, novinkovou službu pro kluby Svazu českých filatelistů a vývoz známek do zahraničí včetně účasti na mezinárodních známkových veletrzích a výstavách.


oficiální carte maximum vydaná Českou poštou, s.p. - odbor PostFila

V rámci vydavatelské a výrobní činnosti PostFila zajišťuje vydání známkových sešitků, analogických pohlednic - cartes maxima, známkových ročníků v knižní podobě s černotisky, pamětních tisků, příležitostných přítisků na vlastní obálky a dopisnice pro vlastní obchodní využití či zakázkovým způsobem pro další objednatele, včetně zajišťování výroby ručních příležitostných poštovních razítek. V oblasti propagační PostFila průběžně poskytuje všem obchodním partnerům a sdělovacím prostředkům v tuzemsku i v zahraničí písemné a obrazové informace o nových vydáních českých známkových emisí, vydává emisní plány v knižní úpravě, plakáty s roční produkcí známek či kalendáře s tematikou nově vydávaných poštovních známek.
Jak je z popisu patrné, poštovní razítko Praha 1 je používáno odborem PostFila na současných maxikartách, které vydává, pokud nepoužije razítka příležitostná (v počátcích používala dokonce razítka FDC, což je dle pravidel FIP nepřípustné). A protože je nástupnickou organizací, která volně navazuje na aktivity Pofisu či Artie, logicky před rokem 1992 bylo toto razítko používáno Pofisem pro filatelistické výrobky, které Pofis zhotovoval jednak pro sebe a jednak na zakázku pro organizaci Artia, která vyvážela mimo jiné známkovou produkci do světa. Určit, které maxikarty z tohoto období vydal Pofis a které Artia nebude jednoduché rozlišit, pokud na zadní straně pohlednice nebude tato informace natištěná.
Nejprve si ale pozorně prohlédněte razítko, jak vypadalo v dobách, kdy jej používal Pofis. Na první pohled je patrné, že razítko je popsané jiným fontem než to současné, a právě toto razítko nás nyní zajímá.
Mnou použitá ukázka je z roku 1989, kdy Pofis na zakázku organizace WWF (World Wide Fund For Nature) orazil pro tuto organizaci sérii 4 pohlednic se známkami emise Ochrana přírody - obojživelníci. Pro ilustraci vyobrazuji maxikartu se známkou nominální hodnoty 4 Kčs a to i z druhé strany.
   


Toto razítko jsme poprvé zaznamenali v únoru 1985, kdy vyšla první emise známek tohoto roku, a to Znaky československých měst. Jde tedy o novou aktivitu Pofisu, která byla v tomto roce nejpočetnější.



Pravděpodobně většina těchto výrobků byla zhotovena pro PZO Artia, v jakém nákladu nevím, Artia nemá archiv, delší dobu neexistuje. V bulletinu č. 5 jsem již o těchto kartách něco málo uvedl, to že jsou erby měst oráženy razítkem Praha je nelogické, avšak tehdy to bylo běžné. A že se po tomto datu dlouho nic neobjevilo? To není pravda, avšak tehdy jsme informace neměli. Dnes víme, že v roce 1985 vznikla řada podobných výrobků, osobně je nevlastním, proto obrázky pro ilustraci čerpám ze dvou zdrojů. Z našeho blogu od kolegy Kancnýře a encyklopedie maxikaret kolegy Hanáčka, který obrázky stahuje odkud to jde, proto jejich kvalita není vždy vhodná, ale pro dokumentaci dostatečná.
Hned další emise z 6.2. k 100. výročí VŠ umělecko-průmyslové v Praze existuje též maxikarta s tímto razítkem. Zde je domicil Prahy na místě. Jenže s touto známkou vyšla ještě známky připomínající 350. výročí založení university v Trnavě, a pro tuto kartu se razítko Prahy taktéž nehodí. Přesto karta vznikla. Jejich náhledy jsou na další straně, kvalita prvních nevalná.
   





Další maxikarta s tímto razítkem je známá z 12.4., kdy vyšla aršíková úprava známek emise Interkosmos – výzkum Halleyovy komety. Na pohlednici je zřejmě dalekohled pražské hvězdárny (zadní stranu pohlednice neznám), tuto kartu osobně považuji za vydařenou.



O den později, tedy 13. 4. 1985, vyšly dvě známky se sportovní tématikou. První známka propaguje blížící se MS v ledním hokeji, které se konalo v Praze, druhá známka připomíná 80 let šachové federace.



K oběma známkám existují maxikarty z dílny Artie. K té první události dokonce ve dvou variantách. Zatímco první pohlednice vyobrazuje záběr ze ZOH Sarajevo 84, druhá pohlednice je podstatně vydařenější jak barevně, tak kompozičně.

Je s podivem, že se tyto maxikarty nedochovaly v hojnějším počtu soudě podle toho, že je nikdo nenabízí. Bude vhodné se poohlédnout u zahraničních obchodníků, kam byly dříve zřejmě určeny.



Také maxikarta k šachové federaci vydařená. Razítko není sice umístěné nejlépe (zbytečně velká část jeho otisku přes známku), ale celkový dojem je dobrý.
Osobně vidím posun k lepšímu se zvyšujícím se počtem realizovaných karet tohoto vydavatele.
V roce 1985 ještě zůstaneme. 1. 7. vychází aršíková úprava známky k 10. výročí Helsinské konference. Také k této známce existuje maxikarta. Citlivě je použitý námět holubice – symbol míru. Škoda, že o těchto maxikartách nebylo publikováno v tehdejším časopisu Filatelie. Jen díky tomu, že se tyto karty občas objeví na nějaké aukci, můžeme poskládat naší mozaiku a domyslet si, jak se u nás maximafilatelie vyvíjela.



V symbolické datum 28. října 1985 vyšly známky emise Pražský hrad. Také tuto emisi zvěčnil Pofis pro Artii na maxikartách. Jde o zdařilý počin, určitě bych chtěl tyto karty do své sbírky. 
Vzhledem k tomu, že jsme stále na pokraji bádání, byl bych vděčný každému sběrateli maxikaret, kdyby zasílal skeny 




svých sbírkových karet i se zadní stranou pohlednic, pro možnou katalogizaci. Někteří již tak činíte, tímto bych chtěl všem, kdož tak učinili, z toho místa poděkovat.
 Prozatím poslední maxikartu s tímto razítkem (pokud pomineme 4 karty s obojživelníky pro WWF z roku 1989), evidujeme v roce 1986, a to se známkou, vydanou 19.5. k X. MS ve volejbalu žen.



Kdo ze zadávajících volil témata, kdo byl tím tvůrcem maxikaret pro Artii v tomto období, se již asi nedozvíme. Chystám se o Artii zjistit více informací (někteří bývalí pracovníci se ještě dají dohledat), bude ale záležet hlavně na pamětnících, zda budou ochotni se se mnou o informace podělit.
Ostatní čtenáře vyzývám, máte-li ve sbírce zatím nepublikovanou maxikartu s tímto razítkem, zašlete její sken. Děkuji za všechny.


Josef Fronc, bulletin MAXIMUS 35
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...