Jak nerozmazat razítko II

Nedávno jsem Martinovi Hlavatému posílal zásilku s pohlednicemi s Červenou Lhotou. Vesměs se jednalo o staré pohlednice s běžným povrchem, mezi nimiž se vyskytla i jedna hladká černobílá fotopohlednice od Orbisu. Protože vím, že je Martin na tuto skutečnost dávno připravený, viz také článek Jak nerozmazat razítko, nebylo mu potřeba dlouze vysvětlovat, co a jak. Nakonec mi sám napsal, že bude hotové CM chvíli "sušit", než mi je pošle zpátky poštou. Když jsem se za tři dny ptal naší milé paní pošťačky, kdo mi to píše, nestačil jsem se divit, že mi již přišly maxikarty od Martina. Co v zásilce bude, jsem věděl ze skenů, které mi Martin poslal o pár dní dříve. Opatrně jsem jí rozbalil. Zaujalo mne precizní zabalení maxikaret a proto píši tento článek. Aby se razítka na maxikartách nerozmazala, vytvořil Martin pro každou z nich kapsu z lepenky, do které ještě vyřízl okno pro razítko a aby se jednotlivé kapsy při přepravě v zásilce nehýbaly, proložil je kartony.  Pojďme se na to podívat.

Kapsa má rozměry nepatrně větší, než samotná pohlednice. Přední strana je z lepenky o tloušťce cca 2 mm. Zadní stranu tvoří pevnější čtvrtka.

Čtvrtka je na šířku a výšku zhruba o 2,5 cm větší. Tyto cm navíc slouží pro ohnutí a vytvoření kapsy.

Pro razítko je v lepence vyříznuté okno o velikosti 4 x 4 cm. Okno lze připravit i před samotným razítkováním. Budeme-li vycházet z umístění známky, stačí nám počítat s průměrem 3 - 3,5 cm na razítko a pro něj ponechat potřebný prostor. A proč o tom vůbec píši? Manipulace s právě orazítkovanými maxikartami je vždy složitá a skýtá mnohé problémy. Papír pohlednice příliš nesaje a razítko zůstává někdy i řadu dní jak čerstvě orazítkované. Ať už použijete kus přehnutého papíru či třeba blok, vždycky čelíte problému s tím, že se razítko rozmaže nebo vsákne do papíru, do kterého je CM vložená. Z krásně orazítkovaných maxikaret máte rázem zničené kusy a oči pro pláč, zvlášť, když se jedná o lesklé lamino povrchy, které neuschnou třeba ani za půl roku. Tuto situaci Martin elegantně vyřešil. Díky tloušťce lepenky se mohou pohlednice vyskládat na sebe a do styku spolu nepříjdou.

Definitivně se tak zamezí ztrátám, které jinak při vkládání do bloku nebo papíru nezřídka nastávaly. Martinovi tedy patří dík za nápad, který bude jistě inspirací pro všechny sběratele.

PK