Ve čtvrtek pozdě v noci mi do emailu přišla zpráva od Josefa Fronce. Psal mi o cestě, kterou i on podnikl za získáním maxikarty s legendárním motocyklem Čechie. A protože se jednalo o skutečně napínavý příběh s otázkou, zda bude nebo nakonec nebude další maxikarta s Čechií, rozhodl jsem se ho proto uveřejnit, aby i další sběratelé věděli, jak mnohdy bývají naše maximafilatelistické cesty nelehké ...
Tak jsem dnes absolvoval cestu do Brna a díky poště ho budu brzy znát lépe, než Prahu. Částečně je to i má vina, ale... Do Řečkovic k zámečku jsem přijel asi v 10.30 hod. Tam jsem zjistil, že přepážka byla jen v pátek a otevřeno je až ve 14.00 hodin. Vydal jsem se proto na poštu Brno 21, kde sice razítko měli, ale neměli jedinou známku. Tam jsem se také dozvěděl, že sám ředitel pošty nařídil, že bude vydáno jen 300 kusů pamětních listů, aby byly sběratelsky zajímavé. Takže jsem žádný nesehnal. Poslali mne na poštu Brno 12 do Králova Pole, která je jim nadřízená. Tam jsem zjistil, že na celou poštu měli jeden arch známek a je vyprodaný. Doporučili mi poštu na Hlavním nádraží. Tak jsem se vydal na nádraží, kde jsem se dozvěděl, že tato pošta vůbec tyto známky neměla, ale že mám jet do Řečkovic, kde je výstava, tam že určitě budou nebo ať to zkusím na poště v Orlí. To už jsem ale zjistil, že je dost hodin a že se musím přesunout do Bohunic na schůzku. Po schůzce jsem se vydal zpátky do centra do Orlí (od nádraží asi 2 minuty chůze, což jsem netušil), kde jsem známky sehnal. Klobouk dolů, byli ochotní mi arch natrhat. Se známkami jsem se pak vydal zpět do Řečkovic pro razítko. Paní na poště byla velice vstřícná a skoro všechno dopadlo dobře až na malé nedokonalosti, ke kterým dochází snad vždy.
Z Řečkovic jsem nakonec odjížděl v 16.10 hod a vydal se směr Praha po D1. Kolem 50 kilometru jsem narazil na kolonu a šoural se asi 10 kilometrů krokem. Domů jsem se nakonec dostal až někdy kolem půl deváté večer. Po Brně jsem najezdil něco kolem 100 kilometrů.
Slovo editora na závěr. Přátelé, neříká vám tohle něco? Mám dojem, že si občas každý z nás podobné dobrodružství prožijeme. O to větší radost pak máme, když se všechno zdárně povede.
PK
Žádné komentáře:
Okomentovat