Veselé Velikonoce

Veselé Velikonoce plné jarní pohody

přeje všem příznivcům filatelie,

analogických pohlednic a umění

Pavel Kancnýř

Jak jsem začal sbírat analogické pohlednice

Před časem jsem v jednom příspěvku na blogu slíbil, že jednou napíšu, jak jsem se dostal ke sbírání analogických pohlednic. Maximafilatelie je neobyčejně zajímavá disciplína filatelie, jenž vás přímo nutí o známkách hlouběji přemýšlet, hledat souvislosti a navštěvovat místa, na která byste se jinak asi nikdy nepodívali. Jistotou při sbírání a tvorbě maxikaret je, že na prožité zážitky jen tak nezapomenete. Každá maxikarta má totiž svojí historii.  Před časem jsem se rozhodl uspořádat svojí sbírku tak, abych se v ní lépe mohl orientovat. Přitom jsem narazil na jednu ze svých prvních analogických pohlednic a tady je její příběh...

Ke sbírání analogických pohlednic jsem se dostal velkou shodou náhod. U kolegů jsem tehdy sháněl studie deskových a výrobních vad na českých známkách. Dostal jsem se tak ke Zpravodaji a tam mne velmi zaujal bulletin vložený dovnitř časopisu. Ten bulletin se jmenoval Maximus. Poutavé čtení z pera Josefa Fronce o analogických pohlednicích, o jejich historii, o sběratelství, o obtížích, které toto sběratelské odvětví staví na okraj zájmu mnohých filatelistů ve mne naopak vyvolalo velký zájem o toto téma. Jenom jsem pořádně nevěděl, jak na to. Vyčetl jsem základní potřebné informace a začal pátrat po vhodné příležitosti, jak nové vědomosti zúročit. Zanedlouho byl nápad na světě.  Bude to Karlův most  prof. Absolona a rytce Martina Srba. To jsem ještě netušil, že sehnat pohlednici s pohledem na Karlův most směrem ke Staroměstské mostecké věži, bude obtížné (dnes to již tak nevnímám). Prošel jsem tehdy stovky starých pohledů Prahy a když jsem náhodou narazil na Karlův most ze "správné" strany, vždy byl nějak výrazně poškozený. S tím jsem se přeci nemohl smířit. Pravidla zněla jasně. Žádné zlomy, chybějící růžky, jakákoliv patrná poškození. Nakonec jsem jí našel. Nebyla sice v bezvadné kvalitě, protože nesla známky otisku strojového razítka, přesto moje touha vytvořit analogii zvítězila nad požadavky na skvělý stav pohledu. A jaké razítko jsem zvolil. Samozřejmě příležitostné. Poštovní muzeum tehdy chystalo výstavu malíři Adolfu Absolonovi a to byla ta správná příležitost k vytvoření analogické pohlednice. Pak už jen stačilo nalepit známku a vyrazit do fronty v Poštovním muzeu. Jak to dopadlo sami vidíte. Dnes mám již bohaté zkušenosti i s hledáním pohledů z Prahy a případný nezdar mne hned nevyvádí z míry, ale na ten zážitek s pohlednicí Karlova mostu nikdy nezapomenu.

PK

Zpravodaj slaví 40 let

Tomuto jubileu se první letošní Zpravodaj věnuje hned v úvodu. Na několika stranách se tak o Zpravodaji dočtete zajímavosti od minulosti až po současnost. Také obálka časopisu prošla výraznou úpravou, kterou osobně hodnotím pozitivně. Na str. 11 můžete porovnat, jak se v průběhu let vyvíjela její grafická úprava.

Výtvarný návrh obálky provedl, podobně jako u Vlastních známek SSČSZ, Jan Ungrád.

Zpravodaj dále informuje o událostech uplynulých měsíců články k výstavě Oldřicha Kulhánka v Jilemnici nebo o jeho nečekaném úmrtí. Dále přináší krátký článek o vývoji prezidentské známky za posledních 23 let. Neméně zajímavý je i rozhovor Jiřího Sedláka s Richardem Burdou, majitelem české aukce Burda auction. Poměrně obsáhle se letošní číslo věnuje studiím přepážkových listů se známkami Československa a deskovým vadám známek České republiky. Z poštovního provozu se dočtete o vnitrostátních listovních dobírkových zásilkách v šesti tarifních obdobích 1. Československé republiky. Zkrátka každý si v letošním Zpravodaji najde to, co ho zajímá. Já se budu ještě v krátkosti věnovat příloze pro maximafilatelisty.

MAXIMUS číslo 18 přináší informace o dění v maximafilatelii z období posledních čtyř měsíců loňského roku. Je doslova nabitý řadou maxikaret našich sběratelů, tak jak je vytvořili při různých akcích. Barevná vyobrazení jsou jako obvykle doplněna komentářem vedoucího sekce. Josef Fronc také využil možnosti vystavit svůj exponát Analogické pohlednice ČR na propagační výstavě POSTEX Apeldoorn 2012 v Holandsku a dal tak na vědomí, že česká maximafilatelie žije a je na dobré úrovni.

PK

Víte, že...

...bylo před časem v Praze nově otevřeno Muzeum Karla Zemana? Stalo se tomu tak již v říjnu loňského roku, ale můj záměr o této události napsat vznikl až po jeho návštěvě.

carte maximum
vytvořená v den vydání poštovní známky
v rodišti Karla Zemana

Jeden z nejvýznamnějších českých režisérů, scenáristů a výtvarníků Karel Zeman se narodil v roce 1910 a zemřel v roce 1989. Natočil řadu krátkých, středometrážních i celovečerních filmů. Nejslavnějšími jsou Cesta do pravěku, Vynález zkázy či Baron Prášil. Karel Zeman proslavil českou kinematografii 20. století po celém světě a za své dílo získal řadu cen a uznání na prestižních filmových festivalech. Jeho filmová tvorba je dodnes vysoce ceněna a postupy, které využíval, jsou vyučovány na filmových školách po celém světě.

Muzeum mapuje život a dílo Karla Zemana od jeho počátků – prvních animací a loutkových filmů ve čtyřicátých letech minulého století až po tvorbu z jeho posledního tvůrčího období. Podstatná část expozice je pak věnována jeho nejzásadnějším filmům – Cestě do pravěku, Vynálezu zkázy a Baronu Prášilovi.

foto: Libor Sváček (c) Muzeum Karla Zemana

Muzeum  je unikátní svým hravým pojetím expozice. Umožňuje návštěvníkům se přímo zapojit a vyzkoušet si na vlastních fotoaparátech a videokamerách vybrané trikové postupy, které autor ve svých filmech používal. Jednotlivé prostory jsou koncipovány jako filmové scény a malé ateliéry s kulisami, do kterých mohou zájemci vstupovat a natáčet se v akci. Mohou se vznést na létajícím stroji, projít se po měsíci Barona Prášila či ovládat známou ponorku z Vynálezu zkázy. Současně se také seznámí s dosud nepublikovanými fotografiemi, originálními loutkami a dalšími dokumentárními materiály.

foto: Libor Sváček (c) Muzeum Karla Zemana

Výtvarnými a ideovými autory expozice jsou Jakub Fabel a Ondřej Beránek. Jejich setkáním s Ludmilou Zemanovou, dcerou Karla Zemana, vznikla před dvěma lety myšlenka realizovat Zemanovo muzeum. Celá expozice je podbarvena hudbou, kterou pro muzeum složili a na svých akustických nástrojích nahráli hudebníci z Clarinet Factory. Dlouhodobě se muzeum má stát institucí uchovávající a propagující odkaz režiséra a výtvarníka Karla Zemana, s širokou nabídkou aktivit pro laickou i odbornou veřejnost z Čech i ze zahraničí.

Návštěvu mohu jenom doporučit. Expozice sídlí nedaleko Karlova mostu, v prostorách Saského dvora, který se nachází na hranici Kampy a Malé strany, jen pár kroků od Královské cesty. A nezapomeňte s sebou vzít děti nebo vnoučata. Bude se jim tam líbit. Málem bych zapomněl. Focení je zde dokonce doporučeno, takže ještě přibalte kvalitní fotoaparát. Určitě se bude hodit.

PK

zdroj: TZ: Otevření muzea Karla Zemana 

Ohlédnutí za přímou volbou a inaugurací prezidenta ČR

Ve dnech 11. a 12. ledna letošního roku se konalo první kolo 1. přímé volby prezidenta České republiky. O této události jsem již informoval ve starším příspěvku 1. přímá volba... Kromě již tradičního pohledu na Hradčany vznikly i další tři maxikarty se státními symboly České republiky. V sobotu 12. ledna jsme se tak spolu se Zbyškem Veselým vydali na Pražský hrad, kde se používalo příležitostné poštovní razítko k 1. přímé volbě prezidenta. 

V prvních dvou případech vznikly upomínkové analogické pohlednice se známkami Malý a Velký státní znak České republiky, vydanými  v roce 1993.

známka Pofis 1 Malý státní znak
příležitostné poštovní razítko 1. přímá volba prezidenta,
Praha 012 - Hrad, 12.1.2013

Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí (znak Čech). Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí (znak Moravy). Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí (znak Slezska). 

známka Pofis 10 Velký státní znak
příležitostné poštovní razítko 1. přímá volba prezidenta,
Praha 012 - Hrad, 12.1.2013

Další analogická pohlednice vznikla k poštovní známce Kde domov můj?,  vydané v roce 2009 ke 175. výročí od jejího uvedení. Známka vyobrazuje notovou osnovu s prvními takty této písně a symboly české státnosti - českého lva a lipovou ratolest. Tato maxikarta je v souladu s pravidly FIP pro maximafilatelii, protože splňuje limit čtyřletého období na vytvoření analogické pohlednice od vydání známky. 

carte maximum
známka Pofis 610 Kde domov můj?
příležitostné poštovní razítko 1. přímá volba prezidenta,
Praha 012 - Hrad, 12.1.2013

Píseň Kde domov můj? pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup, prvním interpretem se stal Karel Strakatý. Píseň rychle zlidověla a později se její první sloka stala součástí československé hymny, od roku 1993 je českou státní hymnou.

Přímá volba prezidenta ČR probíhala ve dvou kolech. Druhé kolo proběhlo o dva týdny později ve dnech 25. a 26. ledna 2013. Z prvního kola postoupili dva kandidáti na prezidenta - Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Ve druhém kole zvítězil Miloš Zeman nad Karlem Schwarzenbergem. Dne 8. března 2013 složil prezidentský slib a stal se tak třetím českým prezidentem.

carte maximum
známka Pofis 631 Pražský hrad...
příležitostné poštovní razítko Inaugurace prezidenta Miloše Zemana
Praha 012 - Hrad, 8.3.2013

Slavnostní akt, při kterém Miloš Zeman přísahal na českou Ústavu, proběhl ve Vladislavském sále Pražského hradu za přítomnosti poslanců, senátorů, členů vlády, zahraničních diplomatů, zástupců církve a předchozího prezidenta.

carte maximum
známka Pofis 631 Pražský hrad...
příležitostné poštovní razítko Inaugurace prezidenta Miloše Zemana
Praha 012 - Hrad, 8.3.2013

V tento den používala hradní pošta příležitostné poštovní razítko k inauguraci prezidenta Miloše Zemana. Toho tentokrát využili kolegové Zbyšek Veselý, který vytvořil řadu dalších variant se známkou Pražský hrad (viz výše) a Josef Fronc. Se svojí upomínkovou variantou (viz níže) tak poodhalil záměr v budoucnu vytvořit maxikartu k vydání známky s jeho portrétem.

známka Pofis 1 Malý státní znak
příležitostné poštovní razítko Inaugurace prezidenta
Praha 012 - Hrad, 8.3.2013

PK

Soutěž o nejlepší maxikartu světa roku 2011

V uplynulých dnech byla na webových stránkách Commission for Maximaphily (Komise maximafílie FIP) zveřejněna nominace analogických pohlednic, které se účastní boje o nejlepší maxikartu světa roku 2011, vyhlášenou v letošním roce. I Česká republika má své želízko v ohni v podobě maxikarty s poštovním dostavníkem, kterou vytvořil Josef Fronc.

Konkurence je pochopitelně velká, soutěže se účastní 60 zemí světa a disponuje silnými zbraněmi, třeba v podobě kvalitních razítek s dokonalou shodou s námětem známky a pohlednice. Přesto se přikláním k názoru, že maxikarta Josefa Fronce může získat slušné umístění, protože je srozumitelná, kvalitě provedená,  v trojí shodě a navíc jde o poštovní námět! Držíme palce a o výsledku budeme včas informovat. Všechny nominované maxikarty si také můžete prohlédnout na odkazu zde. Zároveň Vás vyzývám, abyste sami vyslovili svůj názor, kterou maxikartu považujete za nejlepší. Svůj tip můžete připojit ke článku zanecháním komentáře (můžete i anonymně) nebo mi napište.

PK

Barevný emisní plán českých poštovních známek 2013

V uplynulých dnech vyšel barevný emisní plán českých poštovních známek na rok 2013. Pro letošní rok v něm najdete vyobrazení 26 příležitostných a 2 výplatních poštovních známek s odbornými texty k jednotlivým emisím.

Jaká témata se v letošním roce objeví na poštovních známkách, můžete také sledovat na odkazu na emisní plán, který je zde na blogu schovaný pod vyobrazením aršíku k letošní emisi Ochrana přírody. Jako v loňském roce se z barevného emisního plánu bohužel nedozvíme, jak budou vypadat některé výplatní emise, například Česká auta od Václava Zapadlíka. Pojďme si tedy alespoň představit některé letošní emise, které mne zaujaly svým výtvarným pojetím. Hned na úvod měsíce května vychází v emisi EUROPA, která je společná pro státy sdružené v organizaci PostEurope, poštovní dopravní prostředky.

Za Českou republiku byl vybrán koňmi tažený poštovní balíkový vůz. Výpravný aršík ke 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu roku 863, vychází z nejstaršího známého zobrazení sv. Cyrila a Metoděje z kostela St. Clemente v Římě. Na známce je sv. Cyril a Metoděj před Ježíšem Kristem s anděli a sv. Pavlem a sv. Klementem. Aršíková emise k 1150. výročí je společným vydáním se Slovenskem a jejím autorem je Dušan Kállay.

V červnu 2013 vychází další dvě známky z nové emise Historické dopravní prostředky: Motocykl Čechie 33-Böhmerland a železniční osobní drezína Tatra 15/30, tentokrát ve výtvarném návrhu Václava Zapadlíka.

Koně Chlumecký plavák a palomino pocházejí z hřebčína Kinských, jehož historie sahá do 17. století, kdy se koně chovali zejména pro vojenské a hospodářské účely. Typické je pro ně zlatavé zbarvení s bílou hřívou (palomino, Isabela, žluťák) nebo černou hřívou (plavák).

V závěru roku se mj. můžeme těšit na další poštovní známky z emise Umění. Níže vyobrazuji předlohu pro poštovní známku Autoportrétu od českého malíře, básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka (1892-1971).

Z výplatních známek již letos v březnu vyšla poštovní známka z emise Lidová architektura - Nový Hrozenkov. Další výplatní známka s vyobrazením známého židovského spisovatele Franze Kafky a broukem, zřejmě z jeho známé povídky Proměna, je v zajímavém výtvarném pojetí malířky Mariny Richterové.

V závěru barevného emisního plánu je přehled připravovaných poštovních známek na rok 2014, z nichž vybírám emise k chystané Zimní olympiádě a paralympiádě v Soči 2014,

logo Zimních olympijských her v SOČI 2014

pokračování emise Historické dopravní prostředky (automobil Z4-Zbrojovky Brno, prototyp 1. československého vozu pro Metro Praha, letoun Rapid Eugena Čiháka a řetězový nákladní parník na Labi).

letoun Rapid Eugena Čiháka,
reprodukce z knihy Jak jsem létal a padal

Z osobností si například připomeneme významného českého spisovatele Bohumila Hrabala, astronoma Prof. RNDr. Zdeňka Kopala nebo moravského šlechtice Karla staršího ze Žerotína či anatoma Andrease Vesaliuse.

Prof. RNDr. Zdeněk Kopal,
zdroj. astro.cz

V emisi Krásy naší vlasti navštívíme Zámek Červená Lhota a z technických památek Ruční papírnu Velké Losiny.

Zámek Červená Lhota, Ruční papírna Velké Losiny,

zdroj. wikipedia.org

V emisi Ochrana přírody se seznámíme s faunou a florou Beskyd a z Prahy se tentokrát můžeme těšit na Chrám sv. Víta nebo pokračování cyklu uměleckých děl z Obrazárny Pražského hradu s vyobrazením Shromáždění olympských bohů od malíře Petra Paula Rubense.

Peter Paul Rubens: Shromáždění olympských bohů,
zdroj: kulturanahrade.cz

V roce 2014 si také připomeneme i některá významná výročí: 150 let českého hasičstva, 200 let muzejnictví v Opavě nebo téma válečných obětí 1. světové války. Na závěr roku nás opět čekají Umělecká díla na známkách, tentokrát od Jakuba Schikanedera, Jaromíra Funke nebo Salvadora Dalí! Emisní plán na rok 2014 je pouze informativní s použitím ilustrativních fotek a může se měnit. Minimálně do něho přibudou i výplatní emise. Brožura barevného emisního plánu je pro zájemce k dispozici na filatelistických přepážkách, v Postfile nebo jej lze objednat u zásilkové služby České pošty, s.p. - Služby filatelistům v Karlových Varech.

PK

zdroj: 

Barevný emisní plán českých poštovních známek 2013

Bitva u Bachmače

Nedávno se mi podařilo směnit zajímavou maxikartu z období 1. republiky, připomínající 20. výročí bitvy u Bachmače. Poštovní známka byla vydaná 11.3.1938 a je znehodnocena příležitostným poštovním razítkem s textem oslavy 20. výročí bitvy u Bachmače, Olomouc 1.

V březnu si připomínáme 95. výročí ústupových bojů na Ukrajině v roce 1918 a bitvy u Bachmače. Právě v bitvě u Bachmače hájilo československé vojsko, bojující v Rusku v první světové válce za vznik samostatného československého státu, tento důležitý železniční uzel při své evakuaci z Ukrajiny na východ. Boje československých legií proti německé přesile proběhly 8. - 13. března 1918 u ukrajinského města Bachmač (leží 170 km severovýchodně od Kyjeva). Předtím, 3. března 1918, uzavřelo Rusko v Brestu Litevském mír s Ústředními mocnostmi Německem a Rakousko-Uherskem. V zemi pak nastalo upevňování sovětské vlády a započala občanská válka. Ukrajina vyhlásila počátkem února 1918 samostatnost, odtrhla se od Ruska a požádala o ochranu Ústřední mocnosti. Němci a Rakušané toho využili a pod záminkou pomoci Ukrajině započali rychlý postup na východ, jaký neměl v dějinách 1. světové války obdoby. Dne 1. března 1918 obsadili Němci Kyjev a pokračovali dále Ukrajinou. Zde se v té době nacházelo československé vojsko, jenž na počátku března 1918 usilovalo o odchod z Ukrajiny. Rychlý postup Němců a Rakušanů Ukrajinou však hrozil československému armádnímu sboru odříznutím cesty na východ. Čs. vojsko proto směřovalo k důležitému železničnímu uzlu, k městečku Bachmač. Zde se soustřeďovaly naše vlaky k cestě na východ. K prvním srážkám s Němci došlo 8. března 1918. Nejhorší boje proběhly 10. března 1918. Všechny útoky nepřítele však byly Čechoslováky odraženy a 13. března, kdy náš poslední vlak odjel z Bachmače, byl tento důležitý železniční uzel československou armádou opuštěn. Během bitvy padlo 45 legionářů, 210 bylo zraněno a 41 pohřešováno. Ztráty na německé straně byly mnohem citelnější. V některých pramenech se uvádí až 300 padlých a několik set zraněných. Význam bitvy u Bachmače spočívá především v tom, že tu poprvé v novodobých českých dějinách bojovala československá armáda samostatně proti značné přesile. Zdárné dokončení operace obrany oblasti Bachmače bylo československým vítězstvím, neboť se podařilo ubránit evakuaci a v pořádku provést stažení československého armádního sboru z Ukrajiny na východ.

PK

zdroj: www.valka.cz-M.Sviták: Bachmač

www.wikipedia.org

www.metapedia.org

První letošní oficiální maxikarty - parník Péčko a vrtulník Aero HC 2

Pojďme si nyní stručně představit první letošní oficiální maxikarty, které vydává Česká pošta, s.p. - odbor Postfila. Do loňského roku zpravidla vycházel soubor čtyř maxikaret  na téma Ochrana přírody nebo fauna a flora. Naposledy byly oficiální maxikarty vydány k emisi Orchideje, která tak na rok přetnula emisi Ochrana přírody. Letos se tato emise vrací zpět do emisního plánu, tentokrát z oblasti Karlštejnska-Českého krasu.

Své premiéry na maxikartách se letos také dočkají čtyři historické dopravní prostředky: vlečný remorkér - parník Péčko, vrtulník Aero HC 2 Heli Baby, motocykl Čechie 33 Böhmerland a železniční osobní drezína Tatra 15/30.

carte maximum
známka Pofis 756 - vlečný remorkér parník Péčko
denní razítko, Praha 1, 6.3.2013

První dvě z nich byly vydány dne 6. března 2013 spolu s vydáním poštovních známek. Obě dvě maxikarty jsou znehodnoceny denním razítkem pošty Praha 1 v den vydání. Autorem výtvarného návrhu poštovních známek i pohlednice je akademický malíř a grafik Pavel Sivko. Tradičně je na vybraných filatelistických přepážkách možnost zakoupit i čisté pohlednice, například pro varianty s poštovními razítky.

carte maximum
známka Pofis 757 - vrtulník Aero HC 2 Heli Baby
denní razítko, Praha 1, 6.3.2013

PK

Výsledek ankety o nejhezčí carte maximum roku 2012

Letošní ročník ankety nebyl až do poslední chvíle jasně rozhodnutý. Byť ze začátku vše nasvědčovalo jasnému vítězství Lhotákovy Dívky s dlouhými vlasy, v závěrečných dnech hlasování nakonec mohla výsledný stav změnit maxikarta s vánočním motivem. Do letošní ankety, která byla vyhlášena na blogu cartesmaximum.blogspot.cz dne 15. února 2013, se nominovalo 8 analogických pohlednic, které do soutěže přihlásili tři sběratelé. Přestože byl loňský rok mimořádně bohatý a úspěšný co do tvorby maxikaret, skutečně vhodných adeptů bylo vybráno pouze malé množství. Jako každý rok jsme na nominovaných maxikartách sledovali atraktivitu tématu v kombinaci s poštovním razítkem a celkovým provedením. Hlasování se zúčastnilo 21 z 38 obeslaných členů sekce. Bodovalo se podle vzorce 1 hlas = 1 bod.

Výsledek:

1. místo (6 bodů)

CM 0007 - Kamil Lhoták - Dívka s dlouhými vlasy

maxikartu vytvořil Josef Fronc

2. místo (5 bodů)

CM 0008 - Vánoce

maxikartu vytvořil Pavel Kancnýř

3. místo (4 body)

CM 0002 - Johann Gregor Mendel

maxikartu vytvořil Zbyšek Veselý

4. místo (2 body): CM 0001-Josef Liesler, CM 0006-Světová auta-Duesenberg SJ, 5. místo (1 bod): CM 0003-J. G. Mendel, CM 0004-100 let českého skautingu. Zbylá CM 0005 neobdržela žádný hlas.

Všem oceněným gratulujeme a vítězné maxikartě přejeme, aby získala přední umístění na světové soutěži o nejlepší analogickou pohlednici světa roku 2012.

PK