čtvrtek 4. ledna 2018

Maxikarty k 25. výročí vzniku České republiky

První lednová emise připomíná významné výročí - 25 let od vzniku České republiky. Na poštovní známce jsou zachyceny prvky českých státních symbolů.


Ve své současné státoprávní podobě vznikla 1. ledna 1993, přičemž navazuje na tradice státnosti Československa, Českého království, Českého knížectví a Velké Moravy, sahající do 9. století. Podle své ústavy je Česká republika parlamentní, demokratický právní stát s liberálním státním režimem. Česko je vnitrozemský stát tvořený částmi historických českých zemí, které byly po dlouhá období svého dějinného vývoje součástí zemí Koruny české. Jsou to Čechy a Morava, k nimž byly roku 1920 připojeny i České Rakousy a České Slezsko. Hlavním městem České republiky je Praha.


Maxikarty v den vydání vytvořil na hradní a hlavní poště v Praze Martin Hlavatý. Za námět zvolil pohlednici s velkým státním znakem, pohled na Hradčany a českou vlajku. Díky za ukázku.


PK

úterý 2. ledna 2018

Maxikarty Betlémské světlo - Praha, Brno a Olomouc

V prosinci loňského roku používaly pošty Praha 1, Brno 2 a Olomouc 8 shodná příležitostná poštovní razítka s tématem Betlémského světla, známého jako plamínek zapalovaný každoročně před Vánoci v betlémské jeskyni, v níž se podle tradice narodil Ježíš Kristus, a rozváženého skauty do řady zemí. 


S Betlémským světlem se nejčastěji setkáváme ve formě hořící svíce, proto nápad, jak zdokumentovat tuto událost, na sebe nenechal dlouho čekat.


S velkou pomocí kolegy Zbyška Veselého, který si dal za cíl navštívit všechny tři pošty, vznikla série pěkných analogických pohlednic.
Zbyškovi patří velký dík za realizaci.
PK

Analogická pohlednice k výročí založení Poštovního muzea

Pěknou analogickou pohlednici k výročí založení Poštovního muzea mi zaslal Zbyšek Veselý, který k příležitostnému razítku s poštovní trubkou vybral známku a pohlednici s pošťákem ze známkové emise Adventní čas.


Zbyškovi díky za ukázku a oceňuji i dobrý nápad.
PK

PF 2018 od Martina Hlavatého

Své PF 2018 mi na ukázku poslal Martin Hlavatý.



Martin tentokrát zvolil známku vydanou ke 200. výročí poštovních schránek, ke které sehnal blahopřejnou pohlednici k novému roku s kominíčkem a stylizovanou poštovní schránkou. To vše opatřil příležitostným poštovním razítkem PF 2018, které v uplynulých dnech používala pražská hradní pošta.
Díky za ukázku.
PK

pátek 22. prosince 2017

Další maxikarty k vlastním známkám Mariny Richterové

Dne 21. prosince vyšla další řada maxikaret k vlastním známkám výtvarnice Mariny Richterové s názvem Japonský cyklus.


Vlastní známkový sešitek číslo 68 obsahuje 8 poštovních známek s názvy:

- Tanec v čínském kabátku
- Tajemný tanec
- Tajemství
- Tanec v korejském klobouku
- Portrét s copánky
- Chlapec s bílým vějířem
- Portrét v červené košili
- Haiku





Maxikarty vycházejí na pohlednicích o formátu C5 (162 x 229). Známky jsou opatřeny příležitostným poštovním razítkem s vyobrazeným kosatcem a latinským textem "NULLA DIES SINE LINEA" (Ani den bez řádku - tvorby).

Za ukázku děkuji Martinu Hlavatému.

PK

pondělí 18. prosince 2017

Vánoční pošta na Božím Daru

Letošní vánoční razítko z Božího Daru nese symbol adventního věnce. Adventní věnec je v západních křesťanských církvích pomůcka k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu, doby příprav na Vánoce. 


Obvykle má podobu věnce z jehličnatých větví se čtyřmi svícemi. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. Svíček může být ale i více, v závislosti na zvyklostech a trendech. Svíce mohou být různě vysoké, různých barev, symetricky nebo asymetricky rozmístěné. Zdobené věnce bez svíček, které se někdy také nazývají adventní věnce jsou používány k ozdobení vchodových dveří. Klasické adventní věnce se zavěšovaly na stuhách, od počátku 21. století je nahrazují věnce, které se kladou přímo na svátečně upravený stůl. Advent má v křesťanské symbolice zvláštní význam, zahajuje nový liturgický rok.

PK
zdroj: wikipedia.org

středa 22. listopadu 2017

Maxikarty ke 100. výročí České astronomické společnosti

Další listopadovou emisí je poštovní známka připomínající sté výročí založení České astronomické společnosti. Na známce je zachycena hvězdárna s noční oblohou.



Česká astronomická společnost byla založena 8. prosince 1917. Je dobrovolným sdružením odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Cílem společnosti je dbát o rozvoj astronomie v Česku a vytvářet významné pojítko mezi profesionálními a amatérskými astronomy.



V den vydání byla poštovní známka slavnostně představena veřejnosti v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.



V provozu zde byla i příležitostná přepážka používající příležitostné razítko, příležitostný A-POST a R-nálepky.
Námětem příležitostného razítka je budova brněnské hvězdárny a planetária s textem připomínajícím 100. výročí společnosti.




Maxikaret k této emisi se sešlo nepřeberné množství. Pro sběratele nebyl velký problém sehnat starší pohlednice s námětem různých hvězdáren, a tak mohla vzniknout řada variant s příležitostným i denním razítkem.
Zbyškovi i Martinovi díky za ukázky.
PK

Maxikarty z emise Umění: Norbert Grund a Taras Kruščynskyj

Ve středu 8. listopadu vyšly dvě poštovní známky z emise Umělecká díla na známkách, které představují uměleckou tvorbu českého malíře Norberta Grunda a předního českého fotografa Tarase Kruščynského.
Na poštovní známce připomínající malíře Norberta Grunda je zachycen obraz s názvem Pokušitel. N. Grund se narodil v roce 1717 a byl českým malířem pozdního baroka, respektive rokoka. Základ jeho díla tvoří malé kabinetní obrázky, nejčastěji žánrové, ale i krajinné či s biblickými náměty.


Druhá známková emise zobrazuje fotografii Tarase Kruščynského s názvem Schoulená. T. Kuščynskyj se narodil v roce 1932. Věnoval se zejména reklamní a portrétní fotografii a fotografování aktů.


Obě maxikarty vytvořil Martin Hlavatý. Při jejich tvorbě použil filatelistické poštovní razítko Známková tvorba pošty Praha 1.
Martine, díky za ukázky.
PK
zdroj: www.cpost.cz 

středa 8. listopadu 2017

Příležitostné razítko k 80. výročí KF Telč

K 80. výročí Klubu filatelistů Telč bylo od 2. listopadu 2017 používáno příležitostné poštovní razítko s motivem části historického centra města Telč pod lupou.

ze sbírky M. Hlavatého

Klub filatelistů Telč byl založen 5. listopadu roku 1937. Prvním předsedou byl JUDr. Emil Pavelka. V roce 1977 se stal předsedou klubu filatelistů Ing. Bohuslav Makovička, který ve funkci předsedy působí dodnes. V roce 2007 získal cenu města Telče za vynikající úspěch na Národní výstavě poštovních známek, nominaci na prestižní výstavu Praga 2008 a osobní přínos rozvoje filatelie na Telčsku.
Telč byla námětem poštovních známek několikrát. V roce 1954 byla vydána známka s námětem náměstí ve výtvarném pojetí od malíře Cyrila Boudy.


V roce 1966 známka  zobrazující část mariánského sloupu a velké podloubí. Posledním počinem je známka z roku 1994 vydaná v emisi  Krásy naší vlasti - UNESCO, která zobrazuje náměstí s historickými domy.


ze sbírky M. Hlavatého

V roce 2017 obdržel Klub filatelistů Cenu města Telče za dlouholetou propagaci města výstavní a sběratelskou činností. (zdroj informací: www.telc.eu)
PK

Maxikarty k vlastním známkám Plzeňský Prazdroj...

...mi na ukázku zaslal Mirek Hanousek.



Mirek využil dostupnosti pohlednic se shodnými motivy, jaké jsou vyobrazeny na poštovních známkách (Plzeňská brána, vodárenská věž, čepované pivo, atd.) a vytvořil analogické pohlednice s denním razítkem pošty Plzeň 1.


Vlastní známky Plzeňský Prazdroj byly vydány 4. října 2017 v sešitkové úpravě po osmi kusech. Nominální hodnota je vyjádřena písmenem A (v současné době tuzemské psaní do 50 g = 16 Kč).



Mimo uvedené motivy jsou zde prezentovány další náměty spjaté s pivovarem - Pivovarské muzeum, sklepy, pečeť, varna či bednářský znak.
Sešitek vlastních známek je k zakoupení za 490 Kč na e-shopu Plzeňského pivovaru.
Mirkovi díky za ukázku.
PK

sobota 21. října 2017

Maxikarty k emisi Retro doprava

Dne 18. října byla vydána poštovní známka v upraveném tiskovém listu s kupony určenými pro soukromé přítisky.


TL s kupony pro přítisky

Námětem známky je kompozice s historickým vozem Tatra čekajícím na železničním přejezdu při průjezdu historické lokomotivy.





Námětem upraveného tiskového listu a jednotlivých kupónů k datu vydání je dobový motiv letiště, na kterém nalezneme různé „retro“ dopravní prostředky.



ze sbírky Martina Hlavatého

Na maxikarty bylo použito razítko pošty Praha 06 - Masarykovo nádraží s dobovou lokomotivou a razítko pošty Praha 1 v den vydání poštovní známky.
PK

Maxikarty ke známce Půlstoletí s Cimrmanem

Námětem emise Půlstoletí s Cimrmanem je autobusta Járy Cimrmana poničená kloboučníkem Lešnerem, který používal této autobusty jako kopyta k napařování klobouků, čímž z ní setřel její podobu.


Příležitostná poštovní známka vyšla 4. října a byla slavnostně představena 17. října. U této příležitosti bylo připraveno příležitostné poštovní razíko s námětem obrysu autobusty Járy Cimrmana a textem připomínajícím jubilejní 50. výročí založení divadla Járy Cimrmana.

ze sbírky Martina Hlavatého

Jára Cimrman už padesát let baví a inspiruje milióny Čechů. I proto byl zvolen největším Čechem. Jára Cimrman by se však nedočkal svého věhlasu, nebýt objevitelů a badatelů ze souboru Divadla Járy Cimrmana.
Po úspěšné kruhové známce s autoportrétem Jary Cimrmana vychází k jeho významnému jubileu též známka s motivem jeho autobusty.

dvě vlastní kruhové známky z roku 2014 opatřené příležitostným razítkem
k 50. výročí divadla Járy Cimrmana, jejich uvedení si znovu můžete připomenout na odkazu zde

PK

Karel Zeman vystavuje v Jilemnici

Od 6. října vystavuje v Krkonošském muzeu v Jilemnici grafik, medailér, sochař a ilustrátor Karel Zeman.

Brána s pávem - jedna ze známkových emisí,
kterou Karel Zeman navrhl
Výstava s názvem Karel Zeman - grafika, známková tvorba a medaile, kterou pořádá Klub filatelistů 05-41 v Jilemnici společně s Krkonošským muzeem, Městem Jilemnice a Poštovním muzeem v Praze, byla slavnostně zahájena vernisáží v pátek 6. října 2017 v prostorách sálu Krkonošského muzea. V den vernisáže byla v muzeu v provozu poštovní přepážka používající příležitostné razítko
a doporučenou nálepku podle návrhu Karla Zemana.






Součástí slavnostního zahájení byla také autogramiáda Karla Zemana. Kromě autora se vernisáže zúčastnila přibližně desítka výtvarníků a rytců českých poštovních známek.
Výstava potrvá do 12. listopadu. 
PK

Nové známkové emise na maxikartách

Začátek října přinesl ve známkové tvorbě řadu nových emisí. U příležitosti 200. výročí poštovní schránky byla vydána emise s motivem historických poštovních schránek.



Poštovní schránky se začaly v rakouské monarchii používat od roku 1817, kdy bylo nařízeno, aby se od 1. června stal součástí každého poštovního úřadu alespoň jeden exemplář. Od téhož dne totiž musel platit poštovné za vnitrozemské dopisy adresát, takže už nebylo třeba podání u přepážky. Uvnitř poštovních úřadů a stanic se tak rozmísťovaly dřevěné bedničky, kam bylo možné dopisy vhazovat. Brzy se přistoupilo i k jejich zavěšování na budovu poštovní stanice nebo úřadu. Větší rozšíření poštovních schránek nastalo po zavedení poštovních známek, u nás v roce 1850, kterými se korespondence vyplácela. Tehdy začaly být vyvěšovány i v místech vzdálenějších od poštovního úřadu. Po roce 1850 se začaly výhradně zavěšovat venku a musely být tudíž vyrobeny z odolného kovu, opatřeného nátěrem či později smaltem. Od sedmdesátých let 19. století se prosadily schránky jednotného tvaru, barvy a mechaniky v několika velikostních typech. Poštovní schránky z doby první republiky měly modrou barvu, doplněnou červenou a bílou linkou a státním znakem. Barevnost schránek doznala změny po roce 1963, kdy státní barvy nahradila jednotná oranžová a logo spojů.
Další ze známkových emisí je věnována rodině. Motivem je rodina jedoucí na dvojkole.


Rodina je v sociologii definována jako solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí. Další definice vymezují rodinu prostřednictvím jejích funkcí: funkce reprodukční, sociálně ekonomické, kulturně výchovné, sociálně psychologické a emocionální.
Základní rodinu tvoří muž, žena a jejich děti, zatímco rozšířená rodina zahrnuje i další příbuzné (prarodiče, tety, stýce, bratrance, atd.) Vedle monogamního či párového uspořádání rodiny může být i rodina polygamní (obvykle patriarchální), polyandrická, případně neúplná rodina s jedním rodičem.




Další emisí ze 4. října je emise s historickým námětem Boj o českou státnost s motivy navozující dobovou atmosféru. Cesta ke státnosti za světové války 1917 je čtvrtým aršíkem v řadě aršíků věnovaných po 100 letech válečným létům 1914–1918. Na pozadí obrovského válečného konfliktu se začínají sjednocovat názory k poválečnému uspořádání a přiznání vedoucí role zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem.
Na jedné ze známek aršíku autor vyobrazil představitele české státnosti M. R. Štefánika, T. G. Masaryka a Jana Syrového. 



Druhá známka (dole) představuje na pozadí náhled na Manifest českých spisovatelů a v popředí hlavní představitele Jaroslava Kvapila a Aloise Jiráska.



Maxikarty jsou opatřeny denním razítkem pošty Praha 1 v den vydání a pocházejí ze sbírky Martin Hlavatý.
PK

zdroj: cpost.cz

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...