čtvrtek 22. června 2017

Maxikarta Moravské zemské muzeum v Brně

Níže uveřejňuji maxikartu z Brna, jako první vlaštovku, kterou mi poslal kolega Jiří Hanáček.


Jiří byl, jako Brňák, logicky první, který si hned v den emise na PostMerkuru vystál pěknou frontu, aby zakoupil poštovní známku připomínající 200. výročí Moravského zemského muzea v Brně. Na přepážce ji pak nechal orazítkovat filatelistickým razítkem, a tak vytvořil analogickou pohlednici. Že nebylo razítko příležitostné, to přeci nevadí. Vznikla tak pěkná varianta. O to příležitostné, se určitě postarají další kolegové...
Jiřímu patří dík za pěknou ukázku.

PK

středa 21. června 2017

Dobrá koczka, která nemlsá

Dne 31. května představilo Poštovní muzeum ve svých prostorách výstavu Václav Hollar: rytiny a známky. Tvorba Václava Hollara, do jehož osudu se ve velké míře promítl neklid a nestabilita, které zmítaly Evropou v době třicetileté války, byla námětem již mnoha výstav. Výstava, která se nyní koná v Poštovním muzeu, představuje jeho dílo ve spojitosti se známkovou tvorbou.

Václav Hollar na maxikartě z roku 1953

Na výstavě jsou představeny všechny vydané emise známek s hollarovskou tematikou, pamětní listy, liniové rozkresby i rytecké destičky.

portrét Albrechta Dürera od Václava Hollara
ze sbírky Martina Hlavatého

Její součást rovněž tvoří Hollarovy grafiky, zapůjčené Národní galerií v Praze a Vlastivědným muzeem v Šumperku. Návštěvníci si budou moci prohlédnout například Hollarův známý cyklus Čtyř ročních dob jak v podobě grafiky, z níž rytec při své práci vychází, tak i výsledných známek. K vidění bude rovněž návrh známky Jana Kavana, která vyjde v září letošního roku a připomíná 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Výstava potrvá do 1. října 2017. (zdroj: Tisková zpráva Poštovního muzea, www.postovnimuzeum.cz)
K výstavě bylo připraveno příležitostné poštovní razítko s hlavou kočky, jenž pochází ze známého Hollarova leptu s názvem Dobrá kočka, která nemlsá z roku 1646.


Razítko posloužilo filatelistům k vytvoření analogie se známkami Kočky z roku 1999, byť tyto známky přímo s umělcem nesouvisí. Pamětní pohlednice vytvořil Zbyšek Veselý. Oběma kolegům díky za ukázky.




PK

Budou další kamínky pomyslné mozaiky československé maximafilie?

Když se mi před časem dostal do rukou soubor československých maxikaret, vzpomněl jsem si, jak kdysi poutavě Josef Fronc sepisoval do bulletinu historii sbírání analogických pohlednic v ČSR.



Tehdy jsem hltal stránku za stránkou jeho textů a teorií o tom, jak to se sbíráním a tvorbou CM v ČSR bylo. Dodnes si rád pročítám staré bulletiny a hledám další a další souvislosti k maxikartám, které mi prošly rukami či zakotvily v mé sbírce. Na stránky bulletinu mne to přivedlo i nyní. V touze přečíst si o maxikartách vydaných ARTIÍ v letech 1985 a 1986 jsem pátral ve všech číslech, ale ničeho se nedopátral. Níže tedy vyobrazuji další "oficiální" maxikarty, které by mohly zapadnou do Josefovy pomyslné mozaiky historie čekoslovenské maximafilie.




Budu rád za jakýkoliv komentář nebo si rád přečtu v bulletinu další z poutavých příběhů k těmto československým emisím.
PK

Výsledek ankety o nejlepší carte maximum roku 2016

V letošním roce vybírali naši členové ze čtyř nominovaných maxikaret, které do soutěže přihlásili 3 sběratelé.
Hlasování se tentokrát zúčastnilo 17 z více jak 40 obeslaných členů.
Opět se bodovalo podle vzorce 1 hlas = 1 bod. První místo vyhrála maxikarta 700. výročí narození Karla IV. (CM 0003) 6 bodů, druhé místo obsadily maxikarty Osobnosti - Tomáš Baťa (CM 0001) a Víla Amálka (CM 0002) 5 bodů, třetí místo patří maxikartě vyobrazující Slovenskou strelu (CM 0004) 1 bod.


Maxikartu do soutěže přihlásil Zbyšek Veselý.
Gratuluji a přeji to nejlepší umístění ve světové soutěži.

Všem hlasujícím patří dík za hlas i za krátké vyjádření svého názoru.
PK

úterý 13. června 2017

75. výročí Operace Anthropoid

Ve středu 17. května vyšel příležitostný poštovní aršík připomínající 75. výročí operace Anthropoid. Námětem poštovní známky je Heydrichův vůz zničený výbuchem Kubišovy bomby plněné plastickou trhavinou. Dále autor na známku ztvárnil ležící Gabčíkův samopal. Výtvarný návrh známky provedl Karel Zeman.



Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. 
Operaci s krycím označením Anthropoid, která měla být původně realizována již 28. října 1941, zdrželo Svobodovo zranění při výcviku, kdy musel být nahrazen rotmistrem Janem Kubišem. Počasí umožnilo letcům ze 138. perutě zvláštního určení RAF vysadit parašutisty v okupované vlasti až v noci z 28. na 29. prosince 1941.


ze sbírky Martina Hlavatého

Po spojení s domácím odbojem a řadě příprav byl nakonec útok na Heydricha realizován 27. května 1942. V rozhodující chvíli však selhal Gabčíkův samopal, ale Kubiš hodil na vozidlo bombu plněnou plastickou trhavinou s velmi citlivým nárazovým zapalovačem upraveným z protitankového granátu. Heydrich, který v rozporu s bezpečnostními předpisy nechal zastavit vozidlo, byl zraněn kovovým úlomkem z karoserie, který roztříštil 11. žebro, prorazil bránici a uvízl ve slezině. Dne 4. června 1942 Heydrich na následky zranění zemřel.

u příležitosti významného výročí připravil
editor blogu Pavel Kancnýř ve spolupráci se Zbyškem Veselým
sadu maxikaret opatřenou příležitostnými razítky
výše se strojovým razítkem k 75. výročí operace

Atentátníkům se díky pomoci odboje podařilo ukrýt a německé moci se ani přes rozsáhlé vyšetřování a kruté represálie nedařilo přijít jim na stopu. Sedm parašutistů, kteří zůstali v Praze (Josef Bublík, Jozef Gabčík, Jan Hrubý, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc, Josef Valčík), ukryli postupně představitelé pravoslavné církve (Jan Sonnevend, Vladimír Petřek, Václav Čikl). Poskytli jim úkryt v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. 

kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici
ze sbírky Martina Hlavatého

Teprve zradou rtn. Karla Čurdy se německé vyšetřovací orgány dostaly k informacím. Dne 16. června 1942 Čurda z vlastní vůle gestapu udal všechny spolupracovníky parašutistů, které osobně znal v Praze, Pardubicích, Lázních Bělohrad a Plzni. Nejbrutálnějšími vyšetřovacími metodami, jež gestapo použilo při výslechu desítek spolupracovníků parašutistů, se podařilo 17. června 1942 zjistit, kde se parašutisté ukrývají. Dne 18. června 1942 ve 4.15 hod. uzavřel náhradní prapor „Deutschland“ a strážní prapor „Prag“ obklíčení. Při osmihodinovém urputném boji s německými jednotkami zahynuli všichni výsadkáři.

památník Operace Anthropoid stojí od roku
2009 v blízkosti místa atentátu
ze sbírky Martina Hlavatého

Přestože oba příslušníci výsadku zahynuli, byla mise považována za úspěšnou, neboť zadaný úkol byl v plném rozsahu splněn. Samotná likvidace Heydricha se později stala předmětem řady sporů, neboť přes klady, které měla (zejména mezinárodní ohlas a následné odstoupení signatářských zemí od Mnichovské dohody, které mělo přispět k znovuobnovení poválečné ČSR v předmnichovských hranicích), přinesla i zápory. V reakci na atentát nacisté zavraždili několik tisíc Čechů, mj. vypálili obce Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942).

carte maximum se známkou z roku 2012
připomínající 70. výročí vyhlazení obce Lidice
článek zde

carte maximum se známkou z roku 2012
připomínající 70. výročí vypálení obce Ležáky
článek zde

PK

zdroj: cpost.cz
wikipedia.org

čtvrtek 25. května 2017

70 let Památníku Terezín

V neděli 21.května se konala v Památníku Terezín vzpomínková akce u příležitosti 72. výročí osvobození k uctění obětí nacistické perzekuce.

Národní hřbitov, v pozadí Malá pevnost
vlastní známka: 
Nikola Sedlářová - Sussurans Quiete (Šepot ticha)
ze sbírky Martina Hlavatého

Národní hřbitov, v pozadí Malá pevnost
vlastní známka: 
Ondřej Kohut - O čem se zdálo dětem v Terezíně
ze sbírky Martina Hlavatého

Po dobu celé akce byla v aleji vedoucí podél Národního hřbitova zřízena příležitostná poštovní přepážka.




Na přepážce byly k zakoupení vlastní známky připomínající 70 let Památníku Terezín a k dispozici příležitostné razítko s trnovou korunou. Akce se zúčastnil i výtvarník Jan Ungrád, který po celou dobu ochotně podepisoval vlastní známky, jež navrhl.

expozice výtvarného umění v Malé pevnosti
vlastní známka: 
Jiří Anderle - Osm vojáků

expozice výtvarného umění v Ghettu Terezín
vlastní známka: 
Zdeněk Hošek - Boj

Vlastní známky k 70. výročí památníku byly vydány 20. dubna 2017 v sešitkové úpravě s 8 známkami na šířku. Autorem výtvarného návrhu poštovních známek je Jan Ungrád.

alej vedoucí podél Národního hřbitova k Malé pevnosti
vlastní známka: Jan Bauch - Fašizmus
ze sbírky Martina Hlavatého

Malá pevnost
vlastní známka: Marie Hervertová - Viděli jste to někdy
ze sbírky Martina Hlavatého

Známky vydané k 70. výročí vzniku této významné instituce přibližují terezínskou sbírku výtvarných děl předních českých umělců a tvorbu dětí zúčastňujících se každoročně vyhlašovaných výtvarných soutěží. 

Davidova hvězda
v areálu Národního hřbitova v Terezíně
vlastní známka: Nikola Kutílková - Smutek

Památník Terezín vznikl v místech utrpení desetitisíců lidí.
Jeho posláním je uchovat památku obětí politické a rasové perzekuce v letech nacistické okupace, rozvíjet muzejní, výzkumnou a vzdělávací činnost, jakož i pečovat o  místa spojená s utrpením desetitisíců obětí vlády násilí. (zdroj: Vlastní známky, www.cpost.cz)

Památník Terezín
vlastní známka: Emil Filla - Válka
ze sbírky Martina Hlavatého

PK

Pražský hrad - Paolo Veronese

Ve středu 17. května vyšly v emisi Pražský hrad dvě příležitostné poštovní známky. Obě shodně zobrazují sv. Kateřinu s andělem od italského renesančního malíře Paola Veronese. 


Obě varianty této známky - černobílou i vícebarevnou použil Martin Hlavatý, aby vytvořil maxikarty s filatelistickým razítkem pošty Praha 1 v den vydání známek.
Martine, díky za ukázky.
PK

středa 24. května 2017

Maxikarta ke známce s gymnastkou Věrou Čáslavskou

Zavzpomínejme na chvíli na květen roku 2012. Tehdy,  v den před svými 70. narozeninami, zavítala na Hlavní poštu v Jindřišské ulici paní Věra Čáslavská.



U příležitosti vydání dopisnice, připomínající kulaté výročí jejích 70. narozenin, jsme si mohli znovu připomenout, jak význačnou osobností, nejen na poli sportu, paní Věra byla.


dopisnice z roku 2012: Světová gymnastika - Věra Čáslavská

Na výstavě jsme zhlédli řadu artefaktů, které Věra Čáslavská získala za své výkony na olympiádě v Japonsku, a také její významné olympijské medaile. Pro připomenutí této osobnosti byla vydána kniha Pavla Kosatíka - Věra Čáslavská: Život na Olympu. Režisérka Olga Sommerová natočila dokument - Věra 68.
Tehdy jsem se na konci článku, který si znovu můžete přečíst na odkazu http://cartesmaximum.blogspot.cz/2012/05/vera-caslavska.html, zamýšlel nad existencí maxikarty ke známce z roku 1965 - Čs. olympijská vítězství TOKIO 1964.
Maxikarty s krásnou paní Věrou nakonec existují. Jen s výrazným posunem času, u příležitosti 75. výročí jejích nedožitých narozenin...



PK

pátek 19. května 2017

Věra Čáslavská - 75 let


půvabná paní Věra na neméně krásné maxikartě
od Martina Hlavatého


300. výročí narození Marie Terezie

Další emise, vydaná 3. května, připomíná 300. výročí narození císařovny a královny Marie Terezie. Na poštovní známce je portrét Marie Terezie v mladších letech, na počátku vládnutí. 

ze sbírky Martina Hlavatého

Maxikarty k emisi vytvořil Martin Hlavatý a Josef Fronc. Martin použil dobovou pohlednici, kterou opatřil denním razítkem pošty Praha 1 v den vydání známky.
Josef mi ke svém maxikartě napsal: "Sehnal jsem jedinou pohlednici se vzdáleným tématem, a to fotografii sálu Marie Terezie, který byl na zámku Veltrusy vybudován na počest návštěvy panovnice u příležitosti vzorkového veletrhu, který hrabě Chotek na zámku pořádal. Sál je mimo jiné vyzdoben obrazy panovnice. Logicky se nabídlo razítko domicilu pošty Veltrusy."


ze sbírky Josefa Fronce

Společným vydáním si toto významné výročí připomněly i další země: Rakousko, Maďarsko, Ukrajina, Slovinsko a Chorvatsko.

u příležitosti 300. výročí vyšel v těchto zemích
reprezentativní aršík s portrétem císařovny.

ukrajinská maxikarta k 300. výročí narození Marie Terezie

Marie Terezie z rodu Habsburků se narodila 13. května 1717 ve Vídni. Byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1740–1780) a českou (1743–1780) a markraběnkou moravskou. Marie Terezie byla vůbec jedinou vládnoucí ženou na českém trůně. Často bývá označována také jako „císařovna Marie Terezie“, ale jako žena se nikdy nemohla stát vládnoucí, korunovanou císařovnou Svaté říše římské. Císařem byl 13. září 1745 zvolen její manžel František I. Štěpán Lotrinský, čímž se stala císařovnou – manželkou. Marie Terezie nezůstala jen dcerou císaře a císařovnou, ale stala se i matkou dvou císařů, Josefa II. a Leopolda II (Marie Terezie porodila celkem 16 dětí). Marie Terezie provedla osvícenské reformy v řadě oblastí. Na ně pak navázaly josefinské reformy. Zemřela 29. listopadu 1780 ve Vídni.

PK
zdroj: cpost.cz

Hrad a zámek Frýdlant na maxikartách

Dne 3. května byla vydána příležitostná poštovní známka představující hrad a zámek Frýdlant. Známka vychází v rámci emise EUROPA. Letošním společným tématem emise jsou Hrady. Za Českou republiku byl pro tuto emisi vybrán pohled, který zahrnuje celý komplex objektu – hrad i zámek Frýdlant. Obloha na pozadí známky je tvarována do ornamentu, který je odvozen ze sgrafitové výzdoby zámeckých fasád.



Hrad a zámek Frýdlant patří k nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším památkovým celkům v severních Čechách.



Spojuje v sobě dva architektonické útvary: středověký hrad a renesanční zámek. Hrad byl vybudován kolem poloviny XIII. století.


Ve středu 3. května v podvečer byla poštovní známka slavnostně pokřtěna. Za účasti autora poštovní známky, akademického malíře Jana Kavana a dalších osobností, mezi které patřil starosta města Dan Ramzer, byla známka symbolicky pokřtěna vodou z řeky Smědé.



Pro účastníky křtu byl připraven i pamětní list se známkou, opatřenou denním razítkem s datem vydání známky a podpisem autora známky. 



Pamětní listy byly také k zakoupení na pokladně hradu za 100 Kč. Fotogalerii z inaugurace si můžete prohlédnout na odkazu https://www.mesto-frydlant.cz/cs/obcan/archiv/archiv-2017/frydlantsky-hrad-a-zamek-ma-svou-vlastni-znamku.html

PK

čtvrtek 18. května 2017

Sekce sběratelů cartes maximum vydala...

Sekce sběratelů cartes maximum vydala maxikartu s maršálem Radeckým. Poštovní známka k 200. výročí bitvy u Lipska je opatřena příležitostným razítkem s maršálem Radeckým.


Další maxikarta se známkou Shromáždění olympských bohů je opatřena příležitostným poštovním razítkem k výstavě Miloše Ondráčka (autora transpozice obrazu do známkové podoby).


Poslední maxikarta připomíná 80. výročí letiště Praha a je opatřena příležitostným poštovním razítkem se stejným námětem. 


Všechny maxikarty budou opět k dispozici všem zájemcům přihlášeným k jejich odběru.
Ještě jednu maxikartu k letišti vytvořil Josef Fronc. Protože se jedná o privátní počin, nebude předmětem nabídky.



PK

středa 3. května 2017

Světový den grafiky

Zajímavý nápad na vytvoření pamětní pohlednice ke Světovému dni grafiky dostal Martin Hlavatý. Jako námět zvolil pastelky vydané v roce 1994.




Světový den grafiky (World Graphics´Day) připadá každoročně na 27. dubna. Byl založen Mezinárodní radou organizací grafického designu ICOGRADA 27. 4. 1963. V roce 2012 byl poprvé připomínán pod novým názvem – Světový den komunikačního designu. Světovým dnem se zdůrazňuje nepostradatelnost a význam grafiky a komunikačního designu pro nejširší veřejnost a jeho významný příspěvek v rozvoji ekonomické, sociální a kulturní sféry.



Výtvarníci, grafici-designéři, grafická studia, agentury, galerie, tiskárny, školy ad. mají příležitost propagovat význam grafického designu mezi nejširší veřejností, a to především pracovně formou "otevřených dveří" grafických studií a ateliérů, pracovních prezentací, tiskových konferencí, výstav, přednášek, besed a dalších akcí. zdroj: artslexikon.cz


Další maxikartu ke Dni grafiky mi zaslal Zbyšek Veselý. Ten jako námět zvolil známku s grafikou od Bohumila Reynka - Zátiší s autorem.
 PK
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...