čtvrtek 19. dubna 2018

Volíme nejlepší maxikartu roku 2017

Sekce sběratelů analogických pohlednic při SSČSZ SČF vyhlašuje další ročník ankety o nejlepší analogickou pohlednici ČR, tentokrát roku 2017. Vítězná maxikarta se bude dále ucházet o titul Nejlepší analogická pohlednice světa.

Do ankety se nominovaly čtyři analogické pohlednice vytvořené ze známek vydaných v roce 2017. Všechny nominované vyobrazujeme níže.

Udělte hlas právě té, kterou považujete za nejzdařilejší a v nejlepší shodě!


Hlasovat můžete odpovědí na e-mail kancnyr@volny.cz ve formě: CM 00. (tečku nahradíte pořadovým číslem Vámi zvolené analogické pohlednice), nejpozději do 30. dubna 2018. Platný je vždy jeden hlas od jednoho účastníka, člena sekce sběratelů analogických pohlednic. Výsledek hlasování bude zveřejněn na blogu a v bulletinu MAXIMUS.

CM 0001
známka Pofis 924 Osobnosti - Věra Čáslavská
PPR číslo 26-gymnastka, Praha 1, 3.5.2017
vytvořil Josef Fronc

CM 0002
známka Pofis 935 130 let potrubní pošty
PPR číslo 38-130 let potrubní pošty, Praha 1, 6.8.2017
vytvořil Josef Fronc

CM 0003
známka Pofis 945-200 let poštovní schránky
PPR číslo 53 - 200 let poštovní schránky, Praha 1, 14.10.2017
vytvořil Josef Fronc

CM 0004
známka Pofis 951-100 let České astronomické společnosti
PPR číslo 57-100 let české astronomické společnosti, Brno 1 , 8.11.2017
vytvořili Pavel Kancnýř a Zbyšek Veselý
 PK

Maxikarta k vlastní známce Konta Bariéry

Po zveřejnění nabídky prodeje vlastní známky Konta Bariéry v časopisu Filatelie na sebe nenechalo dlouho čekat i vytvoření maxikarty k tomuto tématu. Nejrychleji na nabídku opět zareagoval Martin Hlavatý, který maxikartu vytvořil na hlavní poště v Praze.


Vlastní známky Konta Bariéry můžete zakoupit na odkazu https://www.kontobariery.cz/Projekty/Postovni-znamka-Konta-Bariery.aspx

PK

Zajímavou maxikartu...

... mi  na ukázku zaslal Martin Hlavatý. Martinovi se podařilo sehnat pohlednici s námětem slavného obrazu Kompozice v červené, žluté, modré a černé od Pieta Mondriana z roku 1921. Z té pak vytvořil maxikartu k vlastní známce společnosti GECO, která provozuje síť maloobchodních prodejen GECO - tábák, tisk a velkoobchod tabákem.


O vlastních známkách společnosti GECO jsem také psal v článku na odkazu http://cartesmaximum.blogspot.cz/2015/12/vlastni-znamky-geco-25-let.html#
Martine, dík za ukázku.
PK


Historický parník Vltava do třetice

Svoji maxikartu s parníkem Vltava mi zaslal na ukázku i pan Petr Filip. Spolu s ní jsem od něho obdržel řadu dalších maxikaret, které v poslední době vytvořil. 


parník Vltava
ze sbírky Petra Filipa

Protože jde o nečlena sekce, požádal jsem pana Filipa, aby se krátce představil...

"Dlouhé roky se zabývám genealogií - hledáním svých předků a tvorbou rodokmenů. Při tomto pátrání v časech minulých jsem se dostával na dosud neznámá místa, hledal je na historických pohlednicích. Rád jsem objevoval souvislosti mezi životem obyčejných lidí a "velkými" historickými událostmi. A to mne vlastně přivedlo k hledání místopisných pohlednic, a pak i k tvorbě CM. A taky jsem se letos rozhodl dát si dárek k nastávajícím šedesátinám,  konečně "doladit" moji sbírku Osobností na známkách Československa a ČR a doplnit ji o svoje vlastní CM.


Eduard Štorch
ze sbírky Petra Filipa

Úplně náhodou jsem objevil blog o maxikartách a zaujalo mne tam vytváření maxikaret. Posílám moje první pokusy z letošního března a dubna. Snad nebudou poslední;-). Chtěl bych se, i jako nečlen sekce sběratelů, pochlubit vlastními CM a sdílet radost s ostatními."
Řada maxikaret od Petra Filipa již našla své místo v konkrétních článcích. Budu se těšit na další spolupráci a přeji mnoho zdaru a radosti při další tvorbě a budování sbírky.
PK

200 let od založení Národního muzea

Ve dnech 15. až 17. dubna bylo k dispozici v Praze na hlavní poště příležitostné razítko k 200. výročí založení Národního muzea, jehož vydání iniciovala Společnost Národního muzea.


Národní muzeum
ze sbírky Martina Hlavatého

Vznikla tak řada pamětních pohlednic s náměty úzce souvisejícími s Národním muzeem.
Národní muzeum bylo založeno v roce 1818 a je zaměřeno na více vědních a sbírkových oborů, jak přírodovědných (mineralogie, zoologie), tak historických (archeologie, numismatika atd.) a uměleckých. Své sbírky spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze i jinde v České republice.
Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenské muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum in Böhmen, provoláním An die Vaterländichen Freunde der Wissenschaften. U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, přičemž faktickým zakladatelem byl hrabě Kašpar Maria ze Šternberka, paleontolog světového významu, jenž muzeu věnoval své rozsáhlé sbírky, které se staly základem sbírek Národního muzea.


Kašpar Maria hrabě ze Šternberka
ze sbírky Petra Filipa

Byl to také Šternberský palác na pražských Hradčanech, kde byly v letech 1821 až 1847 první sbírky muzea uloženy. Mezi další osobnosti raného období muzea pak patřili například také František Palacký,


František Palacký
ze sbírky Martina Hlavatého

či hrabě Jan Dětmar z Nostic, J. T. Lindacker, František Xaver Maxmilián Zippe (zakladatel české mineralogie), botanici Tadeáš Haenke a Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Jan Evangelista Purkyně, či francouzský paleontolog Joachim Barrande, jenž Národní muzeum proslavil celosvětově, nebo matematik Bernard Bolzano.

Joachim Barrande
ze sbírky Martina Hlavatého

Trilobiti
ze sbírky Petra Filipa

Mezi zakladateli a pokračovateli muzea byli také členové významného českého šlechtického rodu Kolowratů. Hrabě František Antonín II. se zasloužil o vznik Vlastenského muzea, odkázal mu knihovnu čítající 35 000 svazků knih a sbírku minerálů. Dále hrabě Jan Nepomuk Karel stál u zrodu a odkázal část svých sbírek a březnickou knihovnu s mnoha vzácnými prvotisky a iluminovanými rukopisy. Následně muzeum podporoval hrabě Josef Maria. Mezi další osobnosti patřili také cestovatelé Emil Holub, Vojta Náprstek, slavista Pavel Josef Šafařík, historik Karel Jaromír Erben ad.


dr. Emil Holub
ze sbírky Martina Hlavatého

Národní muzeum je také označení monumentální novorenesanční historické hlavní budovy muzea, která od roku 1891 uzavírá horní část Václavského náměstí v Praze na Novém Městě. Hlavní budova je od roku 2015 v rekonstrukci, zčásti bude otevřena ke 100. výročí vzniku Československa 28. října 2018, plné obnovení provozu má být v únoru 2019. Část expozic je vystavena v Nové budově.
(zdroj: wikipedia.org)

Národní muzeum v popředí se sochou sv. Václava
ze sbírky Martina Hlavatého

Kolegům děkuji za zaslané ukázky.
PK

úterý 17. dubna 2018

Nová výstava v Poštovním muzeu - 2296 KILO - Komiksy, ILustrace, Objekty

Od 28. března probíhá v pražském Poštovním muzeu výstava 2296 KILO - Komiksy, ILustrace, Objekty. Výstava 2296 KILO navazuje na tradici věnovat jednou ročně Poštovní muzeum v Praze příběhům, knihám a ilustracím pro děti.

ze sbírky Martina Hlavatého

Letos dostala prostor nejmladší generace, studenti i pedagogové ateliéru Komiks a ilustrace pro děti Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.
Výstava plná barev a příběhů představí různorodost a šíři pojmů ilustrace a komiks i jejich přesahy do jiných odvětví.  (zdroj: Tisková zpráva Poštovního muzea, https://www.postovnimuzeum.cz/documents/322458/5034637/Tiskova_zprava_2296_kilo.pdf/7de97198-fb60-9db4-a775-6cab5dad3670)



ze sbírky Martina Hlavatého

K výstavě se používalo příležitostné poštovní razítko, které posloužilo Martinu Hlavatému ke tvorbě pamětních pohlednic například s komiksovými postavičkami ze Čtyřlístku.
PK

Osobnosti - Eduard Štorch

Dne 4. dubna vyšla poštovní známka z emise Osobnosti s portrétem Eduarda Štorcha a siluetou pravěkého mamuta.

ze sbírky Martina Hlavatého

Eduard Štorch se narodil 10. 4. 1878 v Ostroměři u Hořic. V Hradci Králové absolvoval reálné gymnázium a učitelský ústav. Své učitelské povolání vykonával na řadě škol ve východních a severních Čechách (Mostecko).

ze sbírky Martina Hlavatého

Od roku 1903 až do odchodu do penze v roce 1938 pobýval v Praze, kde dlouho nedostával z politických důvodů definitivu. Po I. světové válce byl v letech 1919–1921 školním inspektorem v Bratislavě a poté se opět vrátil do Prahy. Jednalo se o velice všestranného člověka.

ze sbírky Petra Filipa

Jako pedagog usiloval o spojení školy s pobytem dětí v přírodě, mimo jiné vedl tábor pro děti a rodiče na pražském Libeňském ostrově. Dále vedl kurzy plavání, bruslení i skautský oddíl, organizoval a vedl četné lyžařské kurzy pro učitele a mládež. Vedle činnosti pedagogické k jeho zájmům patřila archeologie, k níž získal potřebné vědomosti samostudiem a později též vlastními archeologickými výzkumy i praktické zkušenosti.

ze sbírky Martina Hlavatého
Archeologické výzkumy prováděl zejména v Praze a v krajině kolem Lobče na Mělnicku. Zabýval se též činností spisovatelskou, osvětovou a novinářskou. Zemřel 25. června 1956. (zdroj: cpost.cz)
 Maxikarty jsou opatřeny denním razítkem pošty v Ostroměři v den 140. výročí Štorchova narození. Martinovi díky za ukázky.
PK

pondělí 16. dubna 2018

Sekce sběratelů cartes maximum vydává...

Sekce sběratelů cartes maximum vydává maxikarty k několika loňským poštovním známkám. Jde převážně o emise, k nimž byla připravena i příležitostná razítka. S jejich podobou se můžete seznámit níže.

Osobnosti - Věra Čáslavská

Moravské zemské muzeum v Brně

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě - 500. výročí založení

Česká astronomická společnost - 100 let

200 let poštovní schránky

Mauritius v Česku

Porta Bohemica

Potrubní pošta - 130 let

Všechny maxikarty budou opět k dispozici u Josefa Fronce.
PK

čtvrtek 29. března 2018

Veselé Velikonoce

Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám.
Než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko.


VESELÉ VELIKONOCE
přeje
Pavel Kancnýř


pátek 23. března 2018

Inaugurace prezidenta ČR II.

Pohlednici s portrétem Miloše Zemana a příležitostným poštovním razítkem k inauguraci, mi zaslal Josef Fronc.


Po pěti letech od vydání známky tak vznikla pamětní pohlednice, která dokumentuje znovuzvolení Miloše Zemana do funkce prezidenta ČR.
Josefovi děkuji za ukázku.
PK

Maxikarta parník Vltava

Svoji variantu maxikarty s parníkem Vltava mi zaslali také Zbyšek Veselý a Josef Fronc. Oba sběratelé vytvořili maxikartu z oficiální pohlednice parníku, kterou vydala Postfila.


Vznikla tak povedená maxikarta, které prospělo, že se poštovní známka tentokrát barevně liší od námětu pohlednice.
Oběma kolegům díky za ukázku.
PK

středa 21. března 2018

40 let od letu prvního československého kosmonauta do vesmíru

U příležitosti 40. výročí letu prvního československého kosmonauta do vesmíru se v uplynulých dnech používalo na poště v Brně příležitostné poštovní razítko s vyobrazenou vesmírnou lodí typu Sojuz.
Za uplynulých dvacet pět let emisní činnosti České pošty nevyšla poštovní známka s tématem kosmos, proto si naši sběratelé poradili jinak. Martin Hlavatý i Zbyšek Veselý sáhli po známce z loňské emise připomínající 100. výročí České astronomické společnosti. Známka s námětem noční oblohy a hvězdárny se tematicky hodí k příležitostnému razítku. Stejně tak i zvolená pohlednice zeměkoule a noční oblohy.  



Zbyšek sáhl po klasice a vybral pohlednici zobrazující pražskou hvězdárnu na Petříně, která je i námětem poštovní známky. Na světlém pozadí navíc razítko krásně vyniká.


Jak jsem již zmiňoval výše, za uplynulých 25 let nevyšla poštovní známka s tématem kosmos, proto také sáhl Martin hlouběji do historie a vytvořil pamětní pohlednici s československou známkou Interkosmos z roku 1987, kde je zachycen Alexej Gubarev a Vladimír Remek.


Vladimír Remek byl první člověk ve vesmíru z jiného státu než ze Sovětského svazu či USA. Jednalo se o první misi programu Interkosmos a úspěch československé kosmonautiky. Byl to 63. let kosmické lodě s posádkou z naší planety.
Sojuz 28 byla sovětská kosmická loď typu Sojuz. Na oběžnou dráhu Země ji 2. března 1978 vynesla raketa Sojuz-U. Na palubě lodi byla dvoučlenná posádka – sovětský kosmonaut a velitel lodi Alexej Gubarev a československý kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek. Jednalo se o čtvrtý let ke stanici Saljut 6. Den po startu se Sojuz 28 spojil se stanicí. Během týdenního pobytu návštěvníci pomáhali základní posádce – Juriji Romaněnkovi a Georgiji Grečkovi – v jejich vědeckém programu, provedli řadu televizních reportáží a také experimenty připravené československými odborníky z ČSAV. (zdroj: wikipedia.org)
PK

pondělí 19. března 2018

Barevný emisní plán poštovních známek 2018

Vyšel barevný emisní plán poštovních známek roku 2018. Ke zhlédnutí je na webu České pošty na adrese: https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/4824269/2018_brozura.pdf/e92bc91b-3934-e191-b1e1-14fba3ad0237




Barevný emisní plán je zájemcům zdarma k dispozici na filatelistických přepážkách, v Postfile nebo si jej můžete písemně objednat ve Službách filatelistům v Karlových Varech.
PK

Inaugurace prezidenta ČR

V dokonalé shodě námětů vytvořil Zbyšek Veselý na hradní poště v Praze maxikartu k inauguraci prezidenta ČR.


Na maxikartu Zbyšek použil nedávno vydanou poštovní známku z emise Státní symboly s námětem prezidentské vlajky. 
Zbyškovi díky za ukázku.
PK

Kočáry ze sbírek Poštovního muzea

Námětem další oficiální emise Vlastních známek, která vyšla 14. března, jsou kočáry ze sbírek Poštovního muzea.


Známky vycházejí na tiskovém archu obsahujícím 25 kusů kruhových poštovních známek o nominále zastoupené písmenem E (prioritní obyčejná zásilka do zahraničí do 50 g - Evropa).
Námětem tiskového listu je pět různých historických kočárů.
  • Kočár typu landauer Jana Adolfa II. knížete ze Schwarzenbergu
  • Cestovní dostavník
  • Kočár typu berlingot rakouského císaře Ferdinanda I.


  • Kočár typu victoria Pavlíny Klementiny kněžny Metternich-Sándor
  • Poštovní dostavník ze Žamberka

Za ukázky díky Martinu Hlavatému.
PK
zdroj: cpost.cz

čtvrtek 15. března 2018

Historické dopravní prostředky: kolesový parník Vltava

Kolesový parník Vltava je jedním z posledních dvou velkých kolesových parníků (druhým je parník Vyšehrad), které jsou v Čechách v provozu.

ze sbírky Martina Hlavatého

Parník Vltava měří 53 metrů na délku a 5,1 metrů na šířku. Výkon parního stroje je 112,5 kW (150 k). Celková kapacita lodi je až 250 míst, z toho je 100 krytých míst k sezení. Rychlost plavidla na klidné vodě asi 16,5 km/h. Parník má vlastní restauraci, bar, vinárnu i částečně krytou vyhlídkovou palubu.


za sbírky Martina Hlavatého

Zpočátku sloužil parník Vltava jako spěšný spoj na trase Praha - Štěchovice, časem se jeho úsek plavby protáhl až na Slapy. Od roku 1991 je v provozu jako restaurační plavidlo poskytující gastronomické služby. V té době se začal využívat k projížďkám centrem Prahy a fungoval i na dalších veřejných linkách – například z Prahy do Mělníka či na Slapy. Nyní slouží parník Vltava především k vyhlídkovým plavbám po Praze.Nyní se využívá především k výletním a vyhlídkovým plavbám po Vltavě.Parník Vltava provozuje Pražská paroplavební společnost, a.s.
V roce 2013 jej Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku České republiky. (zdroj: wikipedia.org)
K emisi vychází i analogická pohlednice opatřená denním poštovním razítkem v den vydání poštovní známky.



Motiv parníku opět vychází i na čistých pohlednicích. K zakoupení jsou např. v Postfile či na filatelistických přepážkách hlavní pošty v Praze.
PK

Pražská architektura na maxikartách

Dne 21. února vyšly dvě poštovní známky připomínající významné pražské budovy. Námětem první z nich je budova Městské knihovny v Praze s dvěma sochami v popředí.


Druhá emise je volným grafickým zpracováním motivu Hradčan z původního návrhu pro první československou poštovní známku od Alfonse Muchy.



Martinovi díky za ukázky maxikaret.
PK
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...